Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Vápník

Měření koncentrace vápníku se používá při diagnóze a léčbě choroby příštítných tělísek, řady kostních onemocnění, chronického onemocnění ledvin, tvorby močových kamenů (urolitiáza) a tetanie (občasné svalové stahy nebo křeče). Celkové množství sérového vápníku se skládá ze tří částí: volný nebo ionizovaný vápník , 50 %; vápník vázaný na bílkoviny, jehož většina se váže na albumin a jen malé množství se váže na globuliny, 45 %; komplexně vázaný vápník, zejména na fosforečnan, citrát a bikarbonát , 5 %. Ionizovaný vápník je fyziologicky nejdůležitější, avšak je obtížné ho přímo zjistit při kvantitativním rozboru. Množství ionizovaného vápníku se odhaduje z celkového množství vápníku při znalosti obsahu proteinu a pH krve, které hladinu ionizovaného vápníku značně ovlivňují. Ionty vápníku jsou důležité při přenosu nervových impulsů jako kofaktor v různých enzymatických reakcích, při udržování normální kontraktility svalů a v procesu koagulace. Podstatný úbytek koncentrace iontů vápníku vede k svalové tetanii. Vyšší koncentrace iontů kalcia než obvyklá vytváří sníženou neuromuskulární dráždivost a svalovou slabost spolu s dalšími složitějšími symptomy.