Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Bilirubin konjugovaný

80 – 85 % denně produkovaného bilirubinu vzniká z hemoglobinu uvolněného rozpadem stárnoucích erytrocytů, zbývajících 15 – 20 % je výsledkem rozpadu proteinů obsahujících hem, jako je například myoglobin, cytochromy, katalázy a dále vzniká v kostní dřeni jako důsledek neefektivní erytropoézy. Nekonjugovaný bilirubin (nepřímý bilirubin) je kvůli své špatné rozpustnosti ve vodě přenášen do jater navázaný na albumin. V hepatocytech dochází k jeho rychlé konjugaci s kyselinou glukuronovou, čímž vzniká bilirubin mono- a diglukuronid (přímý bilirubin), které jsou pak vylučovány ve žluči spolu s všemi ostatními běžnými složkami žluči. Zatímco prehepatická žloutenka (např. hemolytická anémie a novorozenecká žloutenka) je spojena zejména s nárůstem nekonjugovaného bilirubinu, stanovení přímého bilirubinu je užitečné při určování hepatické a posthepatické žloutenky. Mezi nemoci hepatického původu s převážně konjugovanou hyperbilirubinémií patří akutní a chronická virová hepatitida, cirhóza jater a hepatocelulární karcinom. Mezi nemoci posthepatického původu s převážně konjugovanou hyperbilirubinémií patří extrahepatická cholestáza a odmítnutí transplantovaných jater. Do oblasti chronických vrozených konjugovaných hyperbilirubinémií patří Dubin-Johnsonův a Rotorův syndrom. Rozdíl mezi chronickými vrozenými konjugovanými hyperbilirubinémiemi a získanými typy bilirubinémie zjistíte měřením podílů bilirubinu a prokázáním normální činnosti jaterních enzymů.