Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Alfa-amyláza

Amylázy tvoří skupinu hydroláz, které štěpí komplexní sacharidy složené z alfa-D-glukózových jednotek spojených přes uhlíkové atomy 1 a 4 umístěné na sousedních glukózových zbytcích. V těle se amyláza vyskytuje v mnoha orgánech a tkáních. V nejvyšší koncentraci je přítomna ve slinivce, kde je enzym syntetizován acinárními buňkami a potom secernován do trávicího traktu systémem vývodů slinivky. Slinné žlázy také vylučují účinnou amylázu zahajující hydrolýzu škrobů v potravě, která se dosud nachází v ústech a jícnu. Zvýšení hladiny alfa-amylázy v plazmě způsobují například následující nemoci: akutní pankreatitida, příušnice, alkoholismus, ledvinová nedostatečnost a nemoci typu virové hepatitidy, AIDS, břišního tyfu, sarkoidózy a traumatu horní části břicha. Zvýšení hladiny amylázy lze také zjistit po provedení endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP). Při akutní pankreatitidě se hladina amylázy zvyšuje 5 – 6 hodin po začátku příznaků a zůstává zvýšená 2 – 5 dní. Zvýšení plazmatické aktivity neodráží závažnost nemoci a naopak platí, že značné poškození slinivky nemusí způsobit výrazné zvýšení plazmatické koncentrace pankreatické alfa-amylázy. Alfa-amyláza je vylučována glomerulární filtrací a potom z 50 % reabsorbována pomocí tubulů. Tato zpětná absorpce se výrazně snižuje při přechodném poškození tubulů, po popáleninách, při výskytu diabetické ketoacidózy a akutní pankreatitidy a také při proteinurii, což má za následek zvýšené vylučování alfa-amylázy. Měření alfa amylázy v moči je indikováno při vyšetřování hyperamylazémie spojené s makroamylazémií nebo ledvinovou nedostatečností. Hypoamylázémii lze pozorovat u pokročilé cystické fibrózy, závažného onemocnění jater a po pankreatektomii. Kvůli snížené koncentraci slinné frakce je také možné hypoamylázémii zjistit u obézních pacientů.