Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Aspartátaminotransferáza

Enzym AST se vyskytuje v různých tkáních, včetně jater, srdečního svalu, kosterních svalů, mozku, ledvin, plic, slinivky, erytrocytů a leukocytů. Nejvyšší aktivity lze zjistit v játrech a kosterním svalstvu. Měření enzymu AST je indikováno při diagnóze, rozlišení a sledování hepatobiliární nemoci, infarktu myokardu a poškození kosterního svalstva. Měření enzymu AST lze také provést jako součást předběžného zdravotního vyšetření. V některých případech lze pomocí enzymu AST sledovat průběh infarktu myokardu. Při podezření na nedávný infarkt myokardu má enzym AST diagnostickou citlivost 96 %. 12 hodin po začátku bolestí na hrudníku má diagnostickou citlivost 86 %. Hladiny enzymu AST se mohou zvýšit při virové hepatitidě a jaterní nemoci související s nekrózou jater, kdy často dochází k 20 – 50 násobnému zvýšení. Hodnocení aktivity enzymu AST ve vztahu k enzymu ALT (De Ritisův poměr; AST/ALT) je užitečný indikátor poškození jater. Poměry nižší než 1,0 znamenají mírné poškození jater a souvisejí hlavně s nemocemi zánětlivé povahy. Poměry vyšší než 1,0 určují silné poškození jater, které obvykle zahrnuje nekrózu. Zvýšené hladiny enzymu AST lze zjistit u cirhózy, extrahepatické cholestázy, progresivní muskulární dystrofie, dermatomyositidy, akutní pankreatidy, hemolytické nemoci, gangrény, úrazech svalů a plicní embolii. Malé nebo mírné zvýšení hladin enzymu AST je také možné pozorovat po požití alkoholu nebo podání některých léků, včetně penicilínu, salicylátů nebo opiátů.