Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Glukóza

Regulaci hladiny cukru v krvi při hladovění zajišťují játra. Díky tomu se tyto hladiny udržují v přesných rozmezích. Rychlá a přesná regulace hladin cukru v krvi při hladovění výrazně kontrastuje s rychlým nárůstem cukru v krvi, ke kterému dochází při požití sacharidů. Pokles hladiny glukózy v krvi na kritickou hodnotu (přibližně 2,5 mM) způsobuje poruchy centrálního nervového systému. Projevuje se to jako hypoglykémie a jejími příznaky jsou svalová slabost, nedostatek koordinace a zmatenost. Další pokles hladiny glukózy v krvi vede k hypoglykemickému kómatu. Koncentrace glukózy v krvi se u každého jednotlivce vyznačují kolísáním, které závisí na svalové aktivitě a času od požití potravy. Toto kolísání se prohlubuje při poruchách regulace. Dochází k nim například při mnoha patologických stavech, které mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi (hyperglykémie) nebo ji snížit (hypoglykémie). Hyperglykémie obvykle nastává v důsledku nedostatečnosti množství nebo účinnosti inzulínu. Tento stav je známý jako diabetes mellitus. Tato choroba se vyznačuje natolik výrazným zvýšením hladiny glukózy v krvi, že je překročen ledvinový práh a cukr se objevuje v moči (glykosurie). Měření glukózy v krvi slouží jako předběžný test na diabetes mellitus, při podezření na hyperglykémii, ke sledování léčby diabetes mellitus a hodnocení metabolismu sacharidů, např. při těhotenské cukrovce, akutní hepatitidě, akutní pankreatitidě a Addisonově nemoci. Hypoglykémie souvisí s celou řadou patologických stavů, včetně syndromu dechové tísně novorozenců, zvýšeného krevního tlaku v těhotenství, vrozených enzymových poruch, Reyova syndromu, požití alkoholu, jaterních poruch, nádorů slinivky produkujících inzulín (inzulínomy), protilátek proti inzulínu, novotvarů jiného než slinivkového původu, septikémie a chronického selhání ledvin.