Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Imunoglobulin -G-

Imunoglobuliny tříd IgG, IgA, IgM, IgD a IgE se vyskytují (v koncentracích sestupně odpovídajících uvedenému pořadí) v séru zdravých osob. IgG, které existuje ve čtyřech podtřídách, představuje přibližně 75 % celkové imunoglobulinové frakce a 10 – 20 % celkových sérových proteinů. Asi polovina celkového IgG v těle se vyskytuje v plazmě, zatímco druhá polovina, vzhledem k nízké molekulární hmotnosti IgG (150 kDa), je distribuována v intersticiálním moku, kde brání infekci tkání. IgG je zvláště důležité při dlouhodobé ochraně těla proti infekci, protože na primární antigenní stimulus reaguje pomaleji, ale odezva je delší než u IgM; hladiny IgG však stoupají rychle a brzy při opakovaném vystavení stejnému antigennímu stimulu. IgG stimuluje fagocytózu a aktivuje komplement. Změny v koncentracích sérových imunoglobulinů lze klasifikovat takto: - Hypogamaglobulinémie – může být způsobena geneticky u těžkých kombinovaných imunodeficiencí nebo získaná infekcí jako je AIDS. Definitivní diagnóza klinického syndromu vyžaduje rozsáhlé posouzení humorálních a buněčných funkcí, které se na imunitní odpovědi podílejí. Pokles hladiny IgG se také vyskytuje v důsledku tepelných popálenin, nefrotického syndromu, exsudativních enteropatií a non-IgG myelomů. - Polyklonální gamapatie – hladiny IgG jsou zvýšeny u autoimunitních chorob (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida, Sjögrenův syndrom), u sarkoidózy, u chronického onemocnění jater, u některých parazitárních onemocnění a chronických nebo opakovaných infekcí. - Monoklonální gamapatie – například u myelomů typu IgG, lymfomů, leukémií a jiných malignit. IgG je jediným imunoglobulinem, který prochází placentou, a je proto zvláště důležitý u kojenců při obraně proti infekci. Stanovení IgG v mozkomíšním moku je používáno k posouzení infekcí centrálního nervového systému, novotvarů nebo primárních neurologických chorob. Měření hladiny IgG v mozkomíšním moku lze použít ke zjištění poměru IgG a albuminu v mozkomíšním moku, což je důležitý faktor při diferenciaci mezi intratekální a lokalizovanou syntézou IgG.