Laboratoř klinické biochemie
a hematologie v Zábřehu.

Urea

Močovina se syntetizuje v játrech jako koncový produkt metabolismu proteinů a aminokyselin. Syntéza močoviny proto závisí na denním příjmu proteinů a jejich endogenním metabolismu. Většina močoviny vytvořené při těchto metabolických procesech je vyloučena glomerulární filtrací. 40 – 60 % difunduje zpět do krve bez ohledu na průtok v proximálním tubulu. Zpětná difúze v distálním tubulu závisí na průtoku moči a je regulována antidiuretickým hormonem. Během diurézy dochází k minimální zpětné difúzi močoviny do krve. Velké množství močoviny je vyloučeno do moči a koncentrace močoviny v plazmě je nízká. Během antidiurézy, ke které může docházet při oligurickém selhání srdce, exsikóze nebo žízni, nastává zpětná difúze močoviny v tubulech a zvyšuje se její koncentrace v plazmě. Při prerenálním a postrenálním selhání ledvin se snižuje tok moči v tubulu. Důsledkem je zvýšení zpětné difúze močoviny v distálním tubulu a zvýšená sekrece kreatininu. K prerenálnímu zvýšení koncentrace močoviny dochází při srdeční dekompenzaci, zvýšeném katabolismu proteinů a ztrátě vody. Hladina močoviny může být zvýšená z renálních příčin, jako je např. akutní glomerulonefritida, chronická nefritida, polycystické ledviny, tubulární nekróza a nefroskleróza. Postrenální zvýšení hladiny močoviny může být způsobeno zablokováním močového traktu. Koncentrace močoviny v plazmě je určena renální perfúzí, rychlostí syntézy močoviny a rychlostí glomerulární filtrace (GFR) a může se zvýšit při akutním selhání ledvin, chronickém selhání ledvin a prerenální azotemii. U dialyzovaných pacientů poskytuje koncentrace močoviny informace o degradaci proteinů a je také indikátorem metabolického stavu. V koncové fázi selhání ledvin dochází k úzké korelaci mezi urotoxickými příznaky, zejména pokud souvisejí s gastrointestinálním systémem, a koncentrací močoviny. Při diferenciální diagnóze funkce ledvin se často současně provádí kvantitativní určení koncentrace močoviny a kreatininu v séru.